Udržitelná ekonomika, Petr Němčanský a spol.

          Motto: Nenechme si dikovat, komu a čemu budeme věnovat svou pozornost, energii, čas a peníze, rozhodujme  o tom sami.

1. Současná situace

Energie sociálního systému:

Složité systémy mají velké množství interakcí, jejichž udržování stojí mnoho energie, pokud jejich vzájemná interakce není přirozená, vyplívající s přirozených potřeb, poměru příjmů a výdajů, potřeb a přebytků, odpadu.

Udržení složité sociopolitické organizace stojí mnoho energie. Díky spalování fosilních paliv máme k dispozici energii odpovídající prácí vykonávané 50 – 150 otroky. Mnoho z nhich však pracuje zbytečně, plýtvavě, nebo se soustřeďují na pseudočinnosti byrokratického rázu. Každý vyřízený dopis předtavuej ekvivalent několika kilogramů spáleného uhlí.

V jednoduché společnosti pomáhá dělba práce zvyšovat produktivitu a snižovat celkové množství energie nutné například k výrobě keramického zboží. Hrnčíř vyrábí výrobky pro celou vesnici, hotové výrobky snadno roznese. Energetické náklady na výrobu budou dejme tomu dosahovat 90% a na distribuci jenom 10%. Protože je úspěšný, pořídí si vola a bude zboží dovážet na městský trh. Náklady na prodej a distribuci stoupnou na 20%. Vydělá další peníze a bude mít pocit, že jeho sociálnímu statusu lépe odpovídá kůň. Kůň je náročnější než vůl a celkové náklady na distribuci pokročí na 30%. Celá situace začne být mnohem složitější, protože hrnčíř nejedná jen se zákazníky, ale i s výběrčím daní, správcem tržiště a s obchodníkem s obilím pro koně. V podobné situaci se ocitne nejen hrnčíř, ale celá společnost, která nabývá na složitosti. Složitá situace potřebuje nějaké organizované vedení, tedy hierarchii a byrokracii. Ale i zisky plynou do jedné dvou centralizovaných kapes, aristokrat uživý hudebníka a opat přepisovače starých knih. První postaví hrad, druhý katedrálu.

Další rozvoj bude komplikovaný. Hrnčíř investuje o 20% své energie víc, ale protože většinu času spolknou různé transakce, zisk bude jen 5%. Pokud nedojde k nějakému objevu či inovaci, bude se dřít jako mezek, ale vlastěn ani nepozná, že něco málo navíc vydělal. V takové situaci se opět ocitá celá společnost.¨

Evropská civilizace dosáhla nejméně dvakrát bodu kolapsu. Poprvé jej v 15 století vyřešili koloniální expanzí, podruhé běhěm průmyslové revoloce využíváním fosilních paliv. Zdá se, že naším současným základním problémem není vyčerpání půdy a odlesnění, ale vzrůstající složitost, která je stále dražší a od určitého bodu přináší stále klesající zisky. To vytváří atmosféru beznaděje a apatie, která vede k úpadku.

Naše cesta nevede pochopitelně k nějaké jednoduché společnosti, protože ztrátou složitosti bychom ztratili civilizaci. Cesta je v jednoduchých řešeních, jímž je třeba dávat přednost. Byrokracie všeho druhu nás nejen štve, ale stojí také velké množství fosilních paliv a ve svém důsledku podkopává své vlastní civilizační základy.

Václav Cílek, časopis Vesmír, č. 86, březen 2007

„Potřebujeme být obděláváni jako zahrada ku prospěchu pěstovaných plodin i divočiny kolem nás. „ americký básník a hlubinný ekolog Gary Snyder

Komerční ekonomika se mýlí, když se na ekonomiku a společnost dívá jako na stroj, jehož chování – bez ohledu na jeho složitost – je v konečném důsledku předvídatelné – ovladatelné. Lidská společnost je právě naopak mnohem podobnější živému organizmu, jehož chování můžeme pochopit pouze pozorováním složitých intearkcí jeho jednotlivých částí. prof. Paul Ormerond, Buterfly Economics                 

Současná ekonomická situace založená na stále rostoucí produkci zboží, komerční orientaci většiny podniků a výrobců, vzrůstající moci nadnárodních společností a obrovskému tlaku na spotřebitele vede k bezohlednému vykořisťování přírody a zdánlivé neschopnosti konzumentů něco s tím dělat. Přinejmenším jakýkoli pokus o změnu vypadá jako souboj Don Quiota s větrným mlýnem. Může se tak zdát, a leckdo se tak může cítit, ale je to opravdu nutné?

Informace obsažené v projektu jsme podle nejlepšího vědomí a svědomí sestavili tak, aby měli případní čitatelé možnost nahlédnout do zákulisí ekonomie a jejich alternativ. Obsahuje některé směrové tabule, kudy je možno se při pátrání po udržitelnějším způsobu hospodaření vydat.

U každého tématu je uveden zdroj informací. Zvolili jsme pokud možno nejméně náročný způsob záznamu informací a většinou se zdrželi vlastních komentářů a tak se omlouváme přízmnivcům stylové bohatosti a gramatické rozvláčnosti za příliš nepůsobivou strohost. Na omluvu budiž nám věcnost a doufejme i užitečnost poznatků, na které jsme v poměrně krátké době narazili.

Vytváření peněz:

1. komerčně produkované – půjčováním na úroky

2. tvořené státem

3. tvořené lidmi

1. Komerční banky řízené centrální bankou tvoří peníze tak, že půjčují více než mají. Vytvářejí tak pasiva. Poměr pasiv a aktiv je určován centrální bankou.

• tvoří peníze pouze k dosažení zisku
• čím větší úrok, tím větší zisk
• tvoří je vždy, když je úroková míra poptávaných půjček vyšší, než za kterou si mohou půjčit u centrální banky
• hodnota peněz je daná akceptovatelností lidmi – není ničím garantovaná. Jejich hodnota je neustále rozkládána inflací. Není ničím krytá (pouhých 10% s celkového množství peněz na světě je ve formě bankovek a mincí, z nichž je jen asi 10% krytých zlatem)
• vrácením půjčky do banky peníze zanikají a vytvoří se až tehdy, když si je někdo vypůjčí
• v oběhu musí zůstat stejné množství peněz
• pokud si lidé nemohou půjčovat, nastává deprese (jako ekonomický jev a ve většině případů i jako psychický stav) :-(
• ekonomický systém musí neustále růst, jinak by zkolaboval
• ekonomika musí půjčovat, aby vůči ní rostl dluh – splácení úroků
• zvyšování oběhu peněz lze dosáhnout jen tak, že si někdo půjčí více než dluží
• to že existuje pobočka banky nic neznamená, místní podnikání se tím nemusí podpořit.

Ustavičný růst ve světě je nemožný, škodí životnímu prstředí a je jen iluzí že bude moci růst donekonečna, pokud se zbaví své energetické a zdrojové náročnosti, protože čerpání zdrojů a energie nemůže být nulové. Jsou dvě cesty, jak dosahovat stále vyšších zisků a to modernějšími a úsporněšjími technologiemi výroby nebo zvyšováním cen nových výrobků s modernějším designem, vyšším výkonem a s více funkcemi.  Ani v těchto trendech však není možné pokračovat donekonečna.

 Pokud chceme budovat udržitelný ekonomický systém, který má schopnost přetrvat stovky let bez neobnovitelného využívání sociálních a přírodních zdrojů potřebných na jeho fungování, je nutné zrušit systém zásobování penězi, který vyžaduje neustálý růst objemu, jinak zkolabuje. Trvalá udržitelnost nabídky peněz se vyžaduje systém nabídky, který může fungovat, i když se růst zastaví.

Banka  - peníze:

• výměnný prostředek
• uchovávatel hodnot
• zúčtovací jednotka

2. Peníze tvořené státem:

• unifikovaná hodnota mincí
• výběr daní
• uchování hodnoty
• výměnný obchod

Richard Douthwaite, Ekologie peněz

Podle Richarda Douthwaita, současného ekonoma a spoluzakladatele Nadace za ekonomickou udržitelnost (Feasta) je současná ekonomická situace neudržitelná. V knize Ekologie peněz navrhuje způsob, jak pomocí propojení všech peněžních systémů tedy, státního, komerčního a lokálního udržitelnosti dosáhnout nebo alespoň jak dopady neudržitelného hospodaření zmírnit.

Lokálním obchodem se budeme zabývat v další kapitole. Nyní se podívejme, jakým způsobem se na naší planetě uskutečňuje některými do nebes vynášená a jinými zatracovaná ekonomická globalizace.

Charakteristika ekonomické globalizace

• Ekonomická globalizace je účelový výtvor konkrétní zájmové skupiny – jde o proces řízený, nikoli spontání a přirozený.
• 80-tá léta bezprecedentní odstranění kompetencí regulačních autorit
• poprvé spochybněná legitimita institucí alespoň teoreticky demokratických a legitimních (vlády a parlamenty na úrovni národní, regionální a lokální
• akcelerace moci institucí ve své podstatě nedemokratických (nadnárodní obchodní společnosti)

Nadnárodní společnosti (NS) jsou hybnou silou tohoto globalizačního procesu. Jeho účelem je tvorba zisku bez ohledu na společenskou prospěšnost.

 

Obchodní zájmy NS	Veřejné zájmy
co nejlevnější pracovní síla	cena práce garantující co nejvyšší životní úroven
slabá/neučinná regulace v oblasti životního prostředí	co nejúčinnější právní úprava ochrany prostředí
absence definice veřejných zájmů	co nejjasnější definice veřejných zájmů
slabé odbory	silné efektivní odbory
rozsáhlá dotace a zvýhodnní podmíněné výškou investice	stimuly podmíněné kvalitou investic
slabá vyjednávací pozice vlády	vláda schopná chránit vřejné zájmy

 

Podmínky pro vznik výhodného prostředí NS

• odstaranění bariér pro volný pohyb NS (liberalizace obhodu)
• vymknutí se mimo kontrolu demokratických institucí – oslabení jejich regulačních kompetencí ve vztahu k obchodu
• konstituování vynucených mechanizmů zabezpeujících volný pohyb NS
• zmírňování legislativy na ochranu sociálního a životního prostředí a jejich podřízení se pravidlům volného obchodu.

Státy vesrus NS

Celkové roční příjmy 10 největších NS převyšují celkové příjmy 100 nejchudších států (r. 1999). Na mapě 100 nevětších ekonomik světa už od začátku 90tých let většinu netvoří státy, ale NS.

• 5NS kontroluje 60% světové výroby automobilů
• 5NS kontroluje více než 40% světového obchodu s ropou
• 5NS kontroluje 35% trhu v oblasti chmického průmyslu
• 5NS kontroluje více než 50% trhu s elektronikou
• 5NS kontroluje více než 50% ocelářského trhu

Základní mýty ekonomické globalizace

• mýtus 1: potřeba trvalého ekonomického růstu, přižemž indikátorem pokroku je HDP
• mýtus 2: hromadění celkového ekonomického blahobytu ve společnosti automaticky „prosákne“ zhora-dolů
• mýtus 3: potřeba proexportní orientace ekonomiky.

Hlavní nástroje ekonomické globalizace:

• světová obchodní oraganizace
• mezinárodní finanční instituce (MMF, SB, EIB, EBRD, IADB, ADB, atd.)
• exportní a garanční pojišťovací společnosti
• mezinárodní dohody o volném obchodě

Alternativy: globalizace versus lokalizace

• lokalizovaný výrobně-spotřební cyklus: export jako možnost ne nutnost
• ekonomika „normálních rozměrů“: přímočará zpětná vazba
• rozvoj na bázi přirozených podmínek: minimalizace ekonomické nezávislosti na vnější nestabilitě
• zohledňování externalit: kvalita, ne kvantita jako základ rozvojové politiky

Nové indikátory blahobytu musí zohledňovat:

• kvalitu monetárních transakcí (náklady na války, řešení následků katastrof, znečištění, kriminality, atd. – jsou společensky negativními transakcemi.)
• všechny relevantní aktivity (např. práci v domácnosti)
• distribuci příjmů, zdroje příjmů (půjčky) a sociální situaci
• limity růstu a kvalitu života

Juraj Zamkovský, Letní škola ekonomických alternativ – Křtiny 2004

I když může být tento úhel pohledu pro mnohé známý a pro jiné nezajímavý, protože „co se s tím dá dělat“, dovolili jsme si zařadit do posloupnosti našeho projektu nikoli filozofické zamyšlení nad možnostmi řešení, ani ekonomické propočty, ale podněty ke zjištění vlastního postavení v ekonomickém žebříčku s ohledem na ekologický dopad vlastního hospodaření a několik podnětů, co s tímto zjištěním dělat.

2. Zjištění vlastní situace: ekostopa, Liebigův sud

Ekologická stopa je plocha ekologicky produktivní země (a vody) potřebná k zajištění spotřebovaných zdrojů a k vstřebání vzniklých odpadů populace/jedince při používání běžných technologií. Je nástrojem, pomocí něhož můžeme hodnotit lidský tlak na přírodní zdroje. ES převrací obsah pojmu nosná kapacita prostředí a odpovídá na otázku, kolik země člověk potřebuje, ne tedy, kolik lidí určitá plocha uživí.

Kategorie lidské spotřeby jsou převedeny na požadovanou plochu produktivní země, která tyto zdroje poskytuje a vstřebává zpět uvolněné odpady. Ekologická stopa má ukazovat, do jaké míry je náš životní styl udržitelný. Ekologická stopa průměrného Čecha byla 5,5 (v době zpracovávání projektu - červenec 2007) ha na osobu. To je celková plocha pro zajištění jídla, energie, bydlení, dopravy, spotřebního zboží a služeb. Velkou část z této plochy tvoří energetická země, tedy plocha nutná ke vstřebání oxidu uhličitého uvolněného spalováním fosilních paliv, které se při výrobě energie nejčastěji používají. Druhou největší částí je orná půda, dále lesy, pastviny a nakonec zastavěná plocha.

Kanadští autoři konceptu Mathis Wackernagel a Williams Rees vypočítali, že pokud by všichni obyvatelé světa žili stejným způsobem života, jako obyvatelé vyspělé části Země, to znamená, pokud by všichni spotřebovávali stejné množství jídla, energie, zboží, plochy na bydlení atd., vzrostl by planetární deficit do takové velikosti, že bychom ke svému přežití potřebovali ještě o tři planety velikosti Země víc. Podle odhadů velikost ekologické stopy dnešních spotřebních vzorců už nyní „přestřeluje“ globální nosnou kapacitu zhruba o více než 20 procent. Za přibližně třemi čtvrtinami stojí pouhá pětina, ne-li šestina lidí, kteří žijí v dostatku ba přebytku, zatímco čtvtinu spotřebovává zbylá část lidstva, pětkrát větší něž ta první.

Petra Kušová, Letní škola ekonomických alternativ – Křtiny 2004

Druhou možností, jak zjistit svou spotřebu je zaznamenávat si pečlivě po nějakou dobu veškeré výdaje a rozčlenit si je do kategorií, podobně jako byly rozčleněny při určování ekostopy, tedy napříkald: energie, bydlení, potraviny, ošacení, doprava, vzdělání, zábava, atd. Časem uvidíme, kde je únik finančních prostředků největší, kde je trvale neudržitelný, případně kde je možné jej snížit. 

K dobrému znázornění naší spotřeby může sloužit Liebigův sud. Na obrázku vidíme několik otvorů kudy nám unikají finance. Ty blíže ke dnu jsou pro provoz našeho bytu či domu a pro naši existenci nezbytnější než ty, které se nacházejí výše. Pokud je naše finanční situace neutěšená, hladina finančních zásob v našem sudu se k některým otvorům vůbec nedostane, tzn., že některé potřeby nedokážeme vůbec uspokojit a musíme se bez nich obejít nebo za ně peníze utratit na úkor něčeho jiného, na co si posléze budeme muset půjčit. Naopak můžeme zjistit, že zmenšením otvorů blíže ke dnu například zateplením, nepřetápěním, nevytápěním zbytečných prostor, solárním ohřevem vody, sálavým zdrojem tepla, vypěstováním části potravin, získáním pěkného oblečení přes LETS (viz. kapitola 3), se začne hladina v sudu zvyšovat a zůstanou nám peníze např. na vzdělání a investice do lepší budoucnosti.

Alena Suchánková, Roční kurz permakulturního designu 2006/07

Podle Richarda Douthwaita je třetí bezpodmínečně nutnou složkou finančních toků ve společnosti lokální měna. Pojďme se podívat, co se za tímto skrývá.

3. Alternativní ekonomie (udržitelná ekonomika)

V dnešní době existuje řada různých alternativních pohledů na hospodaření jak jednotlivců, tak malých skupin i velkých celků. Jak je možné alternativní nebo udržitelnou ekonomiku definovat?

• zahrnuje krom ekonomického také sociální a ekologické aspekty
• obsahuje více oficiálních peněžních systémů šetrnějších k životnímu prostředí, jejichž pomocí je možné řešit lokální problémy.

Ke dvěma již zmíněných způsobům vytváření peněz můžeme přidat další. Lidé si peníze mohou vytvářet sami.

Historie:

• zlatá horečka – proměna času a energie na zlato
• na vesnici ( v komunitě) výměna pomoci za budoucí pomoc
• vytváření měnových systémů z nevyužitých zdrojů

Zlato nemá o nic vyšší vnitřní hodnotu než jakákoli jiná komodita. Na různých místech světa jsme se v různých dobách (i v současnosti) mohli setkat s různými lokálními měnami. Například na jedné skupině ostrovů v centrálním Pacifiku fungovala ještě donedávna kamenná měna, kde se kameny různé velikosti považovaly za platidla o různé hodnotě. Kdysi v Egyptě se směňovalo za obilí, na Nové Guinei za korálky, v Nové Anglii za tabák a mezi další alternativní měny patří nebo patřily také sůl, hedvábí, sušené ryby, peří, mušle, perly, cigarety, koňak a whisky, dobytek, kukuřice a bobří kůže. Jde jen o to, na čem se prodávající a kupující domluví a co bude vydavatel centrální, oficiální měny považovat za legální.

V současnosti je možné a naše zákony to dovolují, založit skupinu, v rámci které můžeme své zboží, služby směňovat za měnu určenou uvnitř této skupiny. Takové komunitě se podle cizího názvu říká LETS (z angličtiny Local Exchange Trading Systém) neboli Místní směnný obchodní systém.

LETS – Místní směnný obchodní systém

Historie:

Michael Linton založil první LETS v roce 1983 v Courtenay v údolí řeky Comox v Britské Kolumbii (Kanada). Tato oblast byla v této době postižena hospodářskou recesí a nezaměstnanost dosáhla osmnácti procent. Linton si uvědomoval, že lidé žijící v Courtenay mají rozsáhlé znalosti a možnosti se uplatnit, ale že to, co jim v tom brání, je nedostatek finančních prostředků. Linton začal uskutečňovat svůj plán na poskytování chybějící měny. Vymyslel systém, který umožňoval svým členům obchodování se zbožím a službami za použití jednak národní měny a jednak nově vytvořené měny místní. Tuto měnu nazval "zelené dolary" ("Green Dollars"). Do roku 1990 získal Linton do systému 600 členů, kteří v přepočtu dosáhli ročního obratu 325000 dolarů.

K založení takové skupiny může jeho iniciátory vést několik důvodů.

 

• hodně času a málo peněz
• neschopnost opatřit si dostatek finančních prostředků
• mateřská dovolená
• nezaměstnanost
• mentální nebo tělesné postižení
• důchod

LETS je neziskový a dobrovolný směnný systém vytvořený k využití a rozvinutí možností a dovedností místních obyvatel a zejména ke zvýšení objemu místního obchodování. Vznikne tak nový trh pro zboží a služby jako forma místního sociáního zajištění na principu alternativního peněžního systému

Jak LETS funguje:

• měna je ekvivalentní místnímu kurzu
• vytvoří se platidlo s originálním názvem (šeky nebo účet)
• počáteční zůstatek na účtu všech zúčastněných je nulový
• vytvoří se nabídka a poptávka (práce, kurzy, domácí produkce, výroba, služby)
• určí se správce systému
• za poskytnutou službu nebo komoditu získá prodávající na svůj účet obnos ve stanovené měně v hodnotě daného zboží či služby
• za získanou službu nebo komoditu se z jeho účtu příslušná hodnota zboží nebo služby odečte
• celková hodnota všech účtů je vždycky nulová

Výhody:

• účet může mít zápornou hodnotu
• je možná vysoká zadluženost
• nakupovat na dluh je možné bez úroku (záleží na dohodě členů komunity)

Nevýhody:

• existuje jen omezená nabídka
• obchodování je omezeno pouze na členy komunity
• najdou se takoví, kteří pouze nakupují
• pokud někdo nemá za co své peníze utratit, většinou ze systému odchází

Časová banka

Funguje na podobném principu jako LETS s tím rozdílem, že směnným prostředkem není měna, ale časové kredity. Takové obchodování lze většinou využít tam, kde si lidé ve skupině vyměňují vzájemnou pomoc, ale lze aplikovatv také na zboží.

LETS ČR https://www.lets.ecn.cz

Skupiny LETS v ČR:

Letokruh, České Budějovice a okolí, letokruh@centrum.cz, https://letokruh.webpark.cz/

Agentura GAIA, Praha, gaia@ecn.cz, https://www.ecn.cz/gaia

ROZLET, Brno bedrunka@c-mail.cz

Celorepublikový internetový systém LETS: https://www.lets.cz/

Olza, Karviná,  info@lets.cz

Jak Lets funguje ve Velké Británii (něco pro inspiraci):

• odhadem 300 – 400 skupin
• v Londýně asi 40 skupin
• zajišťován organizací LETSlink UK
• založen v roce 1991 Liz Shepardovou
• první organizace na světě, která se zabývá rozvojem LETS na národní úrovni
• zastupuje a prezentuje LETS v médiích, ve styku s vládou a mezinárodními organizacemi
• pomáhá propojovat jesnotlivé organizace LETS a pořádá školení a konference pro organizátory
• spolupracuje s vědeckými pracovníky
• zasazuje se o to, aby byl LETS uznán jako praktická alternativa systému s komunitní měnou
• z pohledu vlády je LETS jedním z hlavních nástrojů pomoci ekonomicky slabším oblastem a jedincům a vypořádání se s problémy bydlení, kriminality, drog, nezaměstnanosti, rozpadu komunit, nízké kvality škol, atp.
• Program Social Exclusion Unit (Společnost vyloučených ze společnosti) – Projekt Bringing Britain Together (Sjednocení Británie) přednesený ministerským předsedou Tony Blairem v srpnu 1998 označuje LETS za „příkladnou cestu“ k ozdravění mezilidských vztahů, komunit a budování ekonomických příležitostí
• LETSlink UK inspiroval a napomohl vzniku více než 1000 komunit a sítí směnného obchodu od Islandu po albánii.

www.letslinkuk.net/home/about-us.htm

Právní rámec takového „podnikání“ je možné najít na stránkách https://lets.ecn.cz/

Letní škola Ekonomických alternativ z níž jsme čerpali: https://letniskola.hornimlyn.cz/zdroje.html

Richard Douthwaite je také autorem knihy Short Circuit: Posilování místních ekonomik pro pocit bezpečí v nestabilním světě. Její plné znění v angličtině najdete na webových stránkách

https://www.feasta.org/documents/shortcircuit/contents.html

Důležitá práce shrnující všechna uvedená témata: Naďa Johanisová, Z ekonomického kapsáře Naďi Johanisové. Volně ke stažení na www.thinktank.cz v sekci ke staženi, pak publikace, prezentace, texty.