......než zapálíte oheň, Alena Suchánková

22.10.2011 23:56

Přichází podzim a s ním i čas ohňů, pečení brambor a jablek, ale hlavně uklízení před zimou, k němuž na venkově patří i pálení „ nepořádku, který se nám na zahradě nahromadil. Podzimní ohně mají u nás dlouhou tradici. „Sluníčko zapadá za hory, pasáci pečou brambory...“, zpívá se ve známé lidové písni. Ohýnky ze suché bramborové nati měly jistě své kouzlo, pasáčci se ohřáli, společně najedli, popovídali si. Tuto část tradice je dobré zachovat a dokonce i obnovit, se zkracujícím se dnem je nám světla i pospolitosti potřeba, zvlášť v dnešní uspěchané době.

     Spalování všeho, co nám na zahradě  přijde pod ruku, už ale tak moudré není. Příroda myslí na zachování energie i hmoty, a tak vynalezla způsoby, jak organický materiál rozložit beze zbytku a ještě s ním vylepšit půdu. Pálením trávy, větví, listí a ostatního rostlinného materiálu se ochuzujeme o cenný zdroj, který může obohatit půdu o živiny a vlákninu (organickou složku). Pojďme se společně podívat na možnosti, jak rostlinný „odpad“ využít užitečněji. Možností se nabízí hned několik, mulčování , kompostovaní, tvorba zvýšených záhonů vyhřívaných teplem, vznikajícím z rozkladu organického materiálu.

Mulčování    

Mulč je organický materiál, který klademe na záhony, kolem stromů, keřů a dalších rostlin. Vhodným použitím mulče významně omezíme zaplevelení, snížíme množství vody potřebné k zálivce, mulč půdu ochraňuje od teplotních výkyvů, rostlinám pomáhá izolovat kořenovou část od horka a chladu, zabraňuje půdní erozi a tvrdnutí povrchu půdy, takže nemusíme okopávat. Mulč vybíráme s přihlédnutím k ročnímu období, klimatické zóně a způsobu použití. Ideální mulč by měl být ekonomický, ihned dostupný a jednoduše použitelný, ale i odstranitelný. Nemulčujte mladé křehké rostlinky. Mohli byste použít čerstvě posekanou trávu, která však (dokud je zelená) obsahuje hodně dusíku a proto "pálí". Pokud ji použijete, mladé rostlinky před ní ochraňte a trávu rozprostřete jen ve vrstvě 2-3 cm nebo trávu před použitím nechte proschnout. V ostatních případech 8-15-ti centimetrovou vrstvou účinně dosáhnete hlavních cílů: redukce plevele, udržení vlhkosti a teplotního "nárazníku". Mulč by měl zůstávat na místě, neobsahovat plevele, zárodky hmyzu a nemocí, proto musí být kontrolován, stačí občasný přístup světla. Na trvalých záhonech ho není třeba obměňovat, stačí ho občas "načechrat" a příležitostně obnovit vrchní vrstvu.

Kompostování je prostředkem, jak získat cenné organické hnojivo z vlastních zdrojů a zadarmo. Přitom spousta lidí ve městech dnes plní rostlinnými zbytky igelitové pytle a nechá je odvážet popelářským vozem do spalovny, a potom jde do supermarketu koupit umělá hnojiva.Tak daleko jde často naše odcizení od přírody. Založení kompostu je jednoduché, stačí vyhradit mírně přistíněné místo, dávat rostlinný materiál na hromadu, po slehnutí  prosypat tenkou vrstvou zeminy a další rok hotový kompost přesít a roznosit na záhony.

Záhony  s využitím biologických odpadních materiálů jsou velmi cenné, protože biologický materiál se v nich rozkládá a tvoří teplo, využívané rostlinami. Slouží  vlastně jako biologické pařeniště. Teplota pod povrchem půdy  na záhoně bývá až o deset stupňů vyšší, než teplota okolní půdy. Poněkud rychleji vysychají, musíme tedy věnovat zvýšenou pozornost zálivce, zvlášť v prvních letech. V prvním roce na nich pěstujeme rostliny, náročné na živiny, např. rajčata, okurky,  teprve v dalším roce smíšenou kulturu. K jejich stavbě můžeme využít listí a zbytky rostlin, drobné větvičky, větve, kmeny pokácených stromů, kameny, ale i starý papír, textilie z přírodních materiálů, stavební sutě, staré cihly, střešní tašky, dlažební kostky, staré trámy, dřevěné pražce…Velkou výhodou zvýšených záhonů je, že půdu na nich neryjeme a díky mulčování povrchu ani nemusíme okopávat. Podle materiálu, výšky, tvaru a způsobu obdělávání rozeznáváme různé typy zvýšených záhonů.

Dělíme je na vyvýšené záhony, z nichž nejznámější jsou německé kopy a v posledních letech stále častěji využívané valy, umístěné po vrstevnici pozemku. Dalším typem jsou vysoké záhony, které jsou velmi produktivní a jejich obdělávání je pohodlné, zvlášť pro starší lidi.

     Výše uvedený výčet možností jak lépe využít rostlinný materiál, nahromaděný na zahradě během vegetačního období, je jen malou ukázkou z široké nabídky přírodního zahradničení. Zkuste o těchto nápadech popřemýšlet a probrat , třeba zrovna u podzimního ohýnku, s rodinou, přáteli a sousedy možnost jejich realizace právě u vás...              

 Krásné babí léto  přeje                                                Alena Suchánková

 

( **Pokud bude místo, můžete použít tohle ...

Vyvýšený záhon

je vyplněn organickou hmotou, která svým rozpadem uvolňuje teplo, jež rostliny využívají k rychlejšímu vývoji. Je 140 cm široký, základ je v hloubce asi 30 cm. Do vykopané obdélníkové jámy ukládáme biologický materiál. Začínáme hrubým materiálem, jako jsou špalky, kmeny, potom větve, pak přidáváme jemnější materiál, např. větvičky, listí, nebarvený papír atd. Všechny vrstvy vlhčíme, pro rychlejší rozklad do nich můžeme přidat trochu hnoje. Vrchní vrstvu tvoří zemina a kompost. Záhon má tvar zaobleného kopce bez zpevněných okrajů. Na vrcholu je vhodné vyhloubit rýhu, aby nedocházelo k rychlému stékání vody. 

Německá kopa  je vyvýšený záhon, nejčastěji kruhovitého tvaru. Je vhodné využít přírodních vzorů a vytvořit záhon třeba jako trojlístek, ledvinu, laločnatý list nebo měňavku… Je možné ho založit přímo na ploše nebo i na trávníku, potom použijeme jako podklad kartón proti prorůstání plevelů. Postup výstavby je uveden u vyvýšeného záhonu.Předposlední vrstvu je vhodné zpevnit travními drny,obrácenými kořínky nahoru. Na ně položíme opět kartón a zasypeme zeminou. Okraje je dobré ohradit pevným materiálem, např. střešními taškami, prkny...

Vysoký záhon je výbornou pomůckou pro starší a handicapované lidi, kteří rádi zahradničí. Jeho stěny jsou 1-1,2 m vysoké, což umožňuje pohodlné obdělávání. Mohou být zpevněny prkny, plechem nebo obezděny. Základ pak sahá do hloubky 60 cm. Na dno je dobré dát husté pletivo, abychom zamezili přístupu hlodavců. Postup plnění je stejný jako u vyvýšených záhonů, musíme však počítat s větším množstvím výplňové hmoty.                         

                                                                                                                    

—————

Zpět


Kontakt

Alena Suchánková, Peter Mravík, Vladimíra Šafářová -PERMAKULTURA V PRAXI

Dřevařská 30
Brno
602 00


+420 603321795