Jídlo na podzim

23.10.2011 00:00

Podzim v kuchyni, na zahradě a na poli

    Podzimní jídelníček je pestrou paletou chutí, jaké si jen mlsný jazýček může přát. Je obdobím sklizně a radosti z úrody. Obilí jsou plné sýpky, na stromech dozrávají švestky, jablka, hrušky, keře révy vinné jsou obtěžkány bohatými hrozny. Na záhonech se na nás směje mrkev, čínské zelí, petržel, červená řepa, dozrávají dýně a mnoho dalších dobrot. K utržení nás lákají také kdoule, zatímco mišpule teprve čekají na svůj první mráz, jenž jim dá lahodnou chuť. Je čas ořechů, medu, dobrého vína  a slivovice. Podzim je čas hojnosti, ale i přípravy na nadcházející zimu. Na podzim můžeme jíst, co hrdlo ráčí. Samozřejmě pokud příjem energie doplníme vhodným výdejem, třeba fyzickou námahou při sklizni ovoce, lisování moštu nebo alespoň sportovní činností. Dosyta užíváme krásného počasí, posledních ohýnků a grilování s přáteli. Pokud však máme sedavou práci, kterou nevyvažujeme tělesnou aktivitou, nezbude nám ani na podzim nic jiného, než si příjem energie hlídat a předejít tak zbytečným kilům navíc.

        Touto dobou býval při pouštění draků na sklizených polích cítit dým z bramborové nati, voněl z ohýnků, na kterých si děti pekly brambory. Kdeže jsou ty časy! Bramborová nať schne uprostřed léta působením plísní a sucha, na podzim se brambory  vyorávají ve velkém, a o paběrkování zapomenutých brambůrek si dnešní děti mohou nechat jen zdát. Neopakovatelná atmosféra podzimu tak splývá s „globálním rokem“ ve stále stejném prostředí pravoúhlých domů, kde trávíme svůj život u televizních a počítačových obrazovek. Škoda, že tak málo vnímáme, jak příroda z plného rozpuku pomalu stahuje svou sílu do kořenů rostlin, pod ochranu země. Připravuje se tak na zimu a my bychom ji mohli napodobit.

 Na podzim postupně ubývá energie slunce, sucha a tepla a přibývá energie vody, mokra, chladu a tíhy. V krásných podzimních dnech můžeme jíst hojnost dobrého jídla, vždyť ve shonu kolem úrody a při podzimních výletech do přírody není ani pomyšlení na půst a askezi.

 Když den začne ubývat, rána jsou sychravá a světlo se ztrácí za šedým oparem, více vaříme, jíme jídla těžší, teplá. Vhodnými tepelnými úpravami  jsou vaření a pečení. Zeleninové a ovocné saláty, pomalu nahrazujeme menším množstvím kvašené zeleniny, pečeme celozrnné „buchty“, placky, vaříme kaše, pečeme zeleninu Ve větrných dnech nám může pomoci horká polévka. Můžeme si zalít „instantní hnus“nebo uvařit chemickou polévku  Vitanu, Magi nebo Knorr, ale můžeme si také připravit rychlou, ale kvalitní polévku ze zeleniny. Na přípravu rychlých polévek slouží miso pasta nebo zeleninový bujón bez glutamanu. Rychlé a snadné zeleninové polévky můžeme připravit jen s mořskou solí, pokud nemáme v rodině malé děti, tak i s přídavkem kvalitní sojové omáčky. S celozrnnou plackou jsou vhodnou večeří. Nezapomeneme na okořenění čerstvými bylinkami, vždyť jich na zahradě roste hojnost.

     Dnešní  moderní emancipované hospodyně nejsou už otrokyněmi vaření jako jejich babičky, zato však mají ještě méně času než jejich maminky. Zvlášť, když nechtějí rodinu nacpávat  chemickou a energeticky prázdnou krmí ze supermarketů a věnují svůj čas, energii a peníze na nákup a přípravu „zdravých potravin“. Ani já nejsem přítelkyní nekonečných domácích prací, a tak jsem se pokusila zapojit do výživy rodiny zdravý rozum a praktičnost.

 V moderní rodině je nutné si práci se zajišťováním kvalitního jídla rozdělit. To se zpočátku setká s určitým odporem, zvlášť, pokud členové rodiny byli dlouhá léta zvyklí na „servis od maminky“, která byla několik let na mateřské dovolené nebo doma s dětmi. Ujišťuji všechny manžele, druhy a dorůstající děti, že bez jejich pomoci  to všechno zaměstnaná maminka nemůže trvale zvládnout. Pokud chtějí mít  dobré jídlo a usměvavou maminku, musí přiložit ruce a hlavu k dílu. Je docela možné, že po čase je práce spojené s jídlem začnou i bavit, tak jako moje milé dcery a manžela. Hlavní je dobrá organizace. Organizace pohodového vaření začíná tvorbou jídelníčku. Všichni zúčastnění si navrhnou,

co chtějí v následujících čtrnácti dnech jíst, a maminka nemusí každý den dumat nad tím, co má vařit. Podle jídelníčku je možné sestavit seznam nákupů, které si členové rodiny rozdělí.

Někdo může chodit do zeleniny, další pro celozrnné pečivo, třetí do zdravé výživy. Mamince tak zbude nákup speciálních potravin a  třeba i čas začít organizovat dovoz biopotravin až do domu.

         Klidná snídaně v kruhu rodiny je krásná záležitost, může ji připravit rodinné ranní ptáče, pokud ovšem rodina neodchází z domu příliš brzy. Svačinu může tvořit právě ovoce a zelenina, pro větší jedlíky doplněná celozrnnými sušenkami. Dá se tak vyhnout sladkostem a párkům v rohlíku, které se dětem na každém kroku nabízejí. Sladkosti a chipsy, metly zdravé výživy dětem raději nezakazujeme. Stejně je to zbytečné, neposlechnou, a zakázané ovoce  nejvíc láká. Pokud je domácí výživa pestrá, chutná a  s láskou připravovaná, děti po nich zatouží jen zřídka. Oběd  ve školní jídelně je často nutností, děti nevydrží hlady tak dlouho, než skončí vyučování a maminka přijde domů z práce. Odpolední svačinu si mohou připravit samy a my se můžeme s vařením realizovat u večeře. Pokud máme všechno nakoupené a po ruce, můžeme s partou pomocníků vytvořit báječnou večeři za půlhodinku.

     Mletí obilí, krájení a strouhání ovoce a zeleniny nebo zdobení kaší a talířů, servírování jídla můžeme svěřit dětem, podporuje to jejich pocit důležitosti v rodině. Tatínek se zas třeba ujme mytí nádobí… Starším dětem, ve věku od deseti let můžeme svěřit samostatnou přípravu některého jednoduššího jídla. Zkuste to a možná budete výsledkem mile překvapeni. Čas, který učení a vedení dětí k vaření věnujeme, se nám mnohonásobně vrátí. Jednak nám jejich pomoc práci ušetří, ale hlavně z nich vychováme soběstačné jedince se vztahem k „normálnímu jídlu“. Spolupráce členů rodiny na denních povinnostech podporuje sebedůvěru a  rodinnou sounáležitost.

   Pro úplnost musím dodat, že mě stálo spoustu úsilí, trpělivosti a pevnosti naši rodinu k takové spolupráci  přimět. Dnes mají moje dcery třináct a sedmnáct let. Mladší vaří ráda a starší proto, že musí. Bez podpory mého manžela by však moje úsilí bylo marné.

Dnešní povídání o jídle zakončíme několika oblíbenými jednoduchými recepty:

Placky

máme nejraději ze špaldové mouky. Špaldu pomeleme na obilném mlýnku, smícháme s malým množstvím mořské soli, drceným kmínem a vodou. Vypracujeme tužší těsto.

Dobrou podzimní variantou jsou také placky na sladko. Do těsta místo soli dáme sladěnku, med nebo přírodní cukr, rozpuštěný předem ve vodě, mletou skořici nebo perníkové koření.

Prkénko, váleček a ruce potřeme dobrým olejem, z těsta trháme kuličky, které se pohodlně vejdou do ruky. Rozválíme na „piškot“, tj.placku podlouhlého tvaru, kterých se hodně vejde na plech.Tloušťku placky zvolíme podle chuti, tenké jsou křupavější, ale při pečení rychle tvrdnou a za studena jsou moc suché. Silnější se déle pečou, tolik nekřupou, ale jsou chutnější a déle vydrží. Slané placky jsou dobré k polévce, zeleninovému salátu, hlavnímu jídlu, sladké samotné, s ovocným salátem nebo potřené „ovocnou výživou“.

Mrkvová polévka

je skoro tak rychlá jako polévka ze sáčku a je velmi chutná. Nastrouháme hodně mrkve, opražíme na troše másla nebo kvalitního oleje, zalijeme studenou vodou, osolíme a přivedeme

k varu. Zavaříme dobré tenké nudle. Nakonec, do odstavené polévky, přidáme velkou hrst nasekané zelené petrželky a přikryjeme na chvíli pokličkou, aby se petržel spařila.

Bramborový guláš

připravujeme stejně jako klasický, jen místo uzeniny přidáme na kostky nakrájené klaso nebo seitan. Zahustíme instanční kukuřičnou kaší, kterou vmícháme po odtavení z ohně.(K dostání v prodejnách zdravé výživy.)

Sušený chleba

Zbylé pečivo nebo chleba nakrájíme na kousky a v troubě pomalu sušíme. Sušené pečivo je žádaným pamlskem nebo doplněním večeře, např.polévky.

Škvarky z tempehu

Tempeh je sojový sýr s ušlechtilou plísní, obsahující mimo jiné hodně vitamínu B6 a B12.

Nakrájíme ho na malé kostky a opražíme na oleji, solíme při pražení. Podáváme s celozrnným pečivem a zeleninou.

Křížaly

můžeme krájet a sušit z padaných jablíček, kterých je dnes všude v sadech v okolí města vesnic spousta. V době, kdy se začíná topit ústředním topením schnou výborně a všichni, včetně návštěv jim dávají přednost před ostatními pamlsky, podávanými k čaji.

Mošt

můžeme koupit v prodejnách zdravé výživy, dokonce v biokvalitě. Můžeme se ale také sejít s přáteli, nasbírat padaná jablka, vypůjčit si moštovací lis, jablíčka nakrájet a vylisovat. Třeba si při tom společně i zazpíváme.

 

—————

Zpět


Kontakt

Alena Suchánková, Peter Mravík, Vladimíra Šafářová -PERMAKULTURA V PRAXI

Dřevařská 30
Brno
602 00


+420 603321795